Civilia 2025, 16(2):79-87 | DOI: 10.5507/civ.2025.019
Civilia 2025, 16(2):56-78 | DOI: 10.5507/civ.2025.018
This article presents the findings of a quantitative questionnaire survey conducted as part of a doctoral research project focused on the use of oral history in teaching the modern history of Czechoslovakia in the second half of the twentieth century. The study draws on data collected from 308 in-service history teachers at primary and secondary schools and 108 pre-service history teachers enrolled in teacher education programmes. The results highlight opportunities for a more effective integration of the oral history method both into the teaching of history in secondary education and into the preparation of future teachers. At the same time, the findings...
Civilia 2025, 16(2):40-55 | DOI: 10.5507/civ.2025.017
The paper presents the methodological framework of a doctoral research project focused on the strategic construction of the issue of abortion in the communication of Czech pro-life organizations and the Catholic Church on social media. The main aim is to demonstrate the potential of multimodal discourse analysis (MDA) for examining the interplay of textual, visual, and symbolic elements in online campaigns and their impact on shaping emotions and audience attitudes. The theoretical foundation lies in T. van Dijk’s critical discourse theory, complemented by a systematically developed coding book for the categorization of narratives, ideological...
Civilia 2025, 16(2):13-39 | DOI: 10.5507/civ.2025.016
Leadership, as a concept within political science, has not received adequate academic scrutiny. Leaders play a pivotal role in politics, wielding either formal authority derived from their institutional positions or informal authority, such as charisma. The latter is often associated with populist leaders.This paper examines how news media in the Czech Republic frame the concept of populist leadership, with a specific focus on Andrej Babiš, the former prime minister and a prominent populist figure. Babiš's populist leadership is characterized by a technocratic, catch-all approach. The analysis is grounded in framing theory, which asserts that media...
Civilia 2025, 16(2):1-12 | DOI: 10.5507/civ.2025.015
This paper presents the conceptual foundations of future pedagogical research, which explores how civic education teachers at the lower secondary level in the Czech Republic approach the teaching of ethical topics, with an emphasis on pedagogical strategies, reflective practice, and the influence of teachers’ personal value systems. Rooted in virtue ethics and a humanistic understanding of education, the research positions moral development as one of the central components of holistic student growth. Through a qualitative methodology (semi-structured interviews, grounded theory) the project aims to identify, interpret, and evaluate teaching methods...
Civilia 2025, 16(1):53-68 | DOI: 10.5507/civ.2025.014
Text představuje šablonu kvízu zaměřeného na rozpoznávání dezinformačních sdělení jako konkrétní didaktickou pomůcku k jejich diagnostice, která může sloužit při výuce o dezinformacích a jejich komunikačních i společenských důsledcích v rámci předmětů, do jejichž náplně spadá mediální výchova a vzdělávání. Pojednává o záměru k vytvoření šablony, přibližuje základní teoretická východiska a poskytuje návod k postupu při rozborech kvízových ukázek, a to včetně konkrétních příkladů.
Civilia 2025, 16(1):69-71 | DOI: 10.5507/civ.2026.002
Civilia 2025, 16(1):1 | DOI: 10.5507/civ.2025.013
Civilia 2025, 16(1):34-52 | DOI: 10.5507/civ.2026.004
Novinářská práce ovlivňuje způsoby, jakými lidé chápou svět. Pracovníci v mediálním průmyslu se významně podílejí na interpretaci sociální reality, a hrají tak zásadní úlohu při utváření kolektivní paměti. Jejich pozice se ale v posledních několika letech oslabuje, žurnalistika je v krizi a stále více se prohlubuje prekarizace novinářské práce. Studií zkoumajících tento fenomén sice přibývá, odborná literatura je ale v této oblasti relativně nejednotná. Tento článek má proto za úkol provést detailní přehled vybraného vzorku vědeckých prací na téma prekarizace novinářské práce v zásadních společenskovědních časopisech publikovaných v letech 2014 až...
Civilia 2025, 16(1):17-33 | DOI: 10.5507/civ.2025.012
Cílem studie je analyzovat potenciál knihy Rajčaťáci a Banáni (2023) pro využití ve výchovně-vzdělávací praxi na druhém stupni základních škol, a to především v oblasti průřezových témat, čtenářské a multikulturní výchovy. Text je vnímán jako multimodální výukový prostředek s vysokou estetickou i pedagogickou hodnotou. Strukturace výkladu vychází z kvalitativní metodologie, konkrétně z deskriptivní a interpretační analýzy narativu, postav a jazykových i vizuálních prostředků. Zvláštní pozornost je věnována kulturním kontrastům, obrazům jinakosti, stereotypům a jejich možnému didaktickému uchopení. Na základě interpretace je navržena didaktická...
Civilia 2025, 16(1):2-16 | DOI: 10.5507/civ.2025.011
Ačkoli dvoukomorové zákonodárné sbory byly v mnoha zemích akceptovány a respektovány, historicky byly druhé parlamentní komory v mnoha unitárních zemích zpochybňovány. Tento jev byl patrný i v meziválečném období v Československu. Tato interpretační případová studie se zaměřuje na analýzu postavení Senátu v politickém systému první Československé republiky (1920–1938) s využitím Russellova trojrozměrného přístupu jako rámce pro analýzu, který kombinuje faktory formálních pravomocí, kompoziční shody a vnímané legitimity jako zdrojů moci pro druhé komory dvoukomorových parlamentů. Případová studie dospěla k závěru, že ačkoli ústavní postavení Senátu...
Civilia 2024, 15(2):52
Civilia 2024, 15(2):3
Civilia 2024, 15(2):42-49 | DOI: 10.5507/civ.2025.010
Teoretická studie reflektuje problematiku pedagogického výzkumu v oborové didaktice společenských věd a jeho dopad na rozvoj této akademické disciplíny. Úvodní část studie je věnována deskripci aktuálního stavu výchovy k občanství v kontextu probíhající revize kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání. Právě skutečnost, kdy výchova k občanství prochází svým „kopernikovským obratem“, což se odráží jak v edukační praxi a v aktuálním RVP ZV, tak i v návrhu revidovaného kurikulárního dokumentu, obnažuje problém, kterým je nedostatek relevantních dat z pedagogického výzkum klíčových jevů. Ve druhé části studie, na základě analýzy...
Civilia 2024, 15(2):53
IV. ročník Mezinárodní vědecké konference studentů doktorských studijních programů v oblasti společenských věd na téma "Trendy humanitního a společenskovědního výzkumu"
Civilia 2024, 15(2):22-41 | DOI: 10.5507/civ.2025.005
Tento článek se zabývá populismem v jeho rozličných podobách, respektive tím, jak tento fenomén vnímá česká odborná veřejnost. Výzkum postavený na dotazníkovém šetření a obsahové analýze závěrečných prací ukazuje, jaké přístupy (ideologický, politicko-strategický, sociokulturní, diskurzivní…) k populismu jsou v Česku nejčastější, jakými tématy se analytici i studenti nejčastěji zabývají či jací autoři jsou v České republice považováni v souvislosti se studiem populismu za nejdůvěryhodnější. Součástí jsou také příklady dobré praxe pro výuku o populismu.
Civilia 2024, 15(2):4-21 | DOI: 10.5507/civ.2025.003
Předkládaný text seznamuje čtenáře s výsledky výzkumu realizovaného za pomoci hospitačních záznamů získaných studenty 1. ročníku NMgr. studia Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci při vykonávání předmětu Souvislá pedagogická praxe 1 v akademickém roce 2022/23. Za využití převážně kvalitativních metod, zejména obsahové analýzy záznamů, jsou identifikována slabá místa v učitelské přípravě. Opakující se problematická místa proběhlých hospitací se stala mnohem větším svědectvím úrovni připravenosti studentů na praxi než o výkonech hospitovaných učitelů a podobě edukační reality. Jsou pojmenovány obtíže studentů v oblasti odborné terminologie;...
Civilia 2024, 15(1):3
Civilia 2024, 15(1):48-50
Platforma kateder pro občanské vzdělávání uskutečnila ve dnech 16. – 18. 9. 2024 v Univerzitním centru Telč, jež je pracovištěm Masarykovy univerzity, první mezioborovou konferenci věnovanou budoucnosti občanské výchovy a společenskovědního vzdělávání v Česku.
Civilia 2024, 15(1):39-46 | DOI: 10.5507/civ.2025.007
Text se zabývá vývojem sociální demokracie v kontextu střední Moravy na přelomu 19. a 20. století, která byla jedním z nejvýznamnějších regionů v českých zemích z hlediska rozvoje občanské společnosti a politického stranictví. Pozornost je věnována rozvoji samotné sociální demokracie a jejích regionálních struktur, včetně snahy strany o posílení postavení a vlivu účastí ve volbách. Na závěr jsou stručně a souhrnně diskutovány možnosti uplatnění tématu v kurikulu.
Civilia 2024, 15(1):23-38 | DOI: 10.5507/civ.2025.001
Tento článek zkoumá formulaci a implementaci pravidel pro využívání umělé inteligence (AI) ve výuce sociálněvědních oborů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). V kontextu rostoucího využívání AI nástrojů, jako je ChatGPT, mezi studenty i vyučujícími, je důležité pochopit, jak jsou tato pravidla formulována a aplikována. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu mezi vyučujícími FSV UK jsme zjistili, že 43 % vyučujících nemá nastavena žádná pravidla pro využívání AI ve svých předmětech. Článek diskutuje důsledky tohoto zjištění pro akademickou integritu a nabízí doporučení pro efektivní formulaci pravidel využívání AI ve vzdělávání.
Civilia 2024, 15(1):47
Civilia 2024, 15(1):16-22 | DOI: 10.5507/civ.2025.006
Text se věnuje v teoretické rovině problematice využití nástrojů generativní umělé inteligence ve výuce. Soustřeďuje se na jeho současné limity, zejména na rizika upevňování stereotypů a principů stranění při procesech socializace a enkulturace probíhajících během vzdělávání. Usiluje přitom o doplnění kritických prvků do kybereuforických vizí o funkcích nástrojů umělé inteligence.
Civilia 2024, 15(1):4-15 | DOI: 10.5507/civ.2025.002
This paper investigates the evolution and development of the concept of pedagogical competence, with a specific focus on its role within the educational system. Through an extensive literature review, spanning works from 1945 to 2024, we analyze the origins of the term competence, tracing it back to ancient Greece and its subsequent transformation into a key concept in modern educational theory. Emphasis is placed on the development and classification of pedagogical competence, its relationship to various pedagogical skills, and the importance of teachers' roles in educational processes. The study highlights the necessity for a clear, unified definition...
