Civilia 2025, 16(1):2-16 | DOI: 10.5507/civ.2025.011

„Nadějný, avšak neuchytivší se ústavní transplant“: prvorepublikový Senát v institucionální perspektivěPůvodní články

Jakub Charvát
Metropolitní univerzita Praha, Katedra politologie a anglofonních studií

Ačkoli dvoukomorové zákonodárné sbory byly v mnoha zemích akceptovány a respektovány, historicky byly druhé parlamentní komory v mnoha unitárních zemích zpochybňovány. Tento jev byl patrný i v meziválečném období v Československu. Tato interpretační případová studie se zaměřuje na analýzu postavení Senátu v politickém systému první Československé republiky (1920–1938) s využitím Russellova trojrozměrného přístupu jako rámce pro analýzu, který kombinuje faktory formálních pravomocí, kompoziční shody a vnímané legitimity jako zdrojů moci pro druhé komory dvoukomorových parlamentů. Případová studie dospěla k závěru, že ačkoli ústavní postavení Senátu bylo významné, nebylo rozhodujícím faktorem pro to, aby se z něj stala druhořadá instituce v politickém systému první republiky s pouze omezeným politickým vlivem. Místo toho byl podstatně rozhodující dobový postoj k této instituci a její vnímání společností, a zejména politiky.

Klíčová slova: Československo, první republika, dvoukomorový systém, Senát, legitimita

"A promising but unsuccessful constitutional transplant": the First Republic Senate from an institutional perspective

Although bicameral legislatures have been accepted and respected in many countries, historically, second parliamentary chambers have been called into question in many unitary countries. This phenomenon was also evident in the interwar period in Czechoslovakia. The present interpretative case study focuses on analysing the position of the Senate in the political system of the First Czechoslovak Republic (1920–1938), using Russell's three-dimensional approach as the framework for analysis, combining the factors of formal powers, compositional congruence, and perceived legitimacy as sources of power for the second chambers of bicameral parliaments. The case study concluded that, although the constitutional status of the Senate was significant, it was not a decisive factor in making it a secondary institution in the political system of the First Republic with only limited political influence. Instead, the contemporary attitude towards the institution and its perception by society, and particularly politicians, was considerably more decisive.

Keywords: Czechoslovakia, First Republic, bicameralism, Senate, legitimacy
Grants and funding:

Článek byl vydán v rámci projektu Interního grantového systému MUP č. E80/91 financovaného z podpory MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum v roce 2021 a 2022.

Vloženo: 3. srpen 2025; Revidováno: 3. srpen 2025; Přijato: 30. září 2025; Zveřejněno: 9. únor 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Charvát, J. (2025). „Nadějný, avšak neuchytivší se ústavní transplant“: prvorepublikový Senát v institucionální perspektivě. Civilia16(1), 2-16. doi: 10.5507/civ.2025.011
Stáhnout citaci

Reference

  1. BABIŠ A. O čem sním, když náhodou spím: Vize 2035 pro Českou republiku, pro naše děti. Praha: ANO 2011, 2017.
  2. BALÍK, S., HLOUŠEK, V., HOLZER, J., ŠEDO, J. Politický systém českých zemí 1848-1989. Brno: MUNI Press, 2011.
  3. BAXA, B. Deset let Ústavy Republiky československé. Moderní stát: revue pro politiku, parlamentarismus a vědy státní, 1930, roč. 3, č. 2, s. 33-42.
  4. BAXA, B. K výkladu ústavních a zákonných předpisů o vzájemném styku poslanecké sněmovny a senátu. Moderní stát: revue pro politiku, parlamentarismus a vědy státní, 1928, roč. 1, č. 1, s. 2-6.
  5. BROKLOVÁ, E. Československá demokracie: Politický systém ČSR 1918-1938. Praha: Sociologické nakladatelství, 1992.
  6. ČERVINKA, E. O hospodářský parlament. Moderní stát: revue pro politiku, parlamentarismus a vědy státní, 1929, roč. 2, č. 2, s. 141-146.
  7. GERLOCH, A., HŘEBEJK, J. Ústavní vývoj. In GERLOCH, A., HŘEBEJK, J., ZOUBEK, V. Ústavní systém České republiky: základy českého ústavního práv. Čtvrté, aktualizované vydání. Praha: Prospektrum, 2002, s. 9-69.
  8. HAVELKA, J. Hospodářský parlament jako orgán stavovského zastoupení. Moderní stát: revue pro politiku, parlamentarismus a vědy státní, 1933, roč. 6, č. 3, s. 81-90.
  9. CHYTILEK, R., ŠEDO, J., LEBEDA, T., ČALOUD. D. Volební systémy. Praha: Portál, 2009.
  10. IROZHLAS.CZ. Kompletní přepis rozhovoru Jana Pokorného s Milošem Zemanem: O senátu, 17. listopadu a ekonomických zm*dech. iRozhlas.cz, 15. října 2018. Dostupné z WWW: <https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prepis-milos-zeman-pokorny-radiozurnal-ekonomicti-zmdi-bakala_1810152033_cen>.
  11. KLIMEK, A. Boj o hrad I.: Hrad a Pětka (1918-1926). Praha: Panevropa, 1996.
  12. KOLÁŘ, P. A KOL. Parlament České republiky. Třetí přepracované a aktualizované vydání. Praha: Legés, 2013.
  13. KŘOVÁK, R. Zákonodárná činnost Národního shromáždění a president republiky. Moderní stát: revue pro politiku, parlamentarismus a vědy státní, 1929, roč. 2, č. 1, s. 3-9.
  14. KYSELA, J. Dvoukomorové parlamenty: Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha, Eurolex Bohemia, 2004.
  15. LIJPHART, A. Patterns of Democracy: Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. New Haven: Yale University Press, 1999.
  16. MERTL, J. Ideologie parlamentarismu a naše doba. In Volební reformy I. Praha: Svaz národního obrození, 1933, s. 3-45.
  17. NEUBAUER, Z. Význam senátu podle ústavy československé. Všehrd, 1924, roč. 5, č. 7-8, s. 169-171.
  18. NOVOTNÁ, T. Volební systém první československé republiky a jeho reformy. In NOVÁK, M., LEBEDA, T. A KOL. Volební a stranické systémy: ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda u Pelhřimova: Aleš Čeněk, 2004, s. 165-196.
  19. OKAMURA, T. Opět se ukazuje, že Senát je drahá, nepotřebná a navíc i škodlivá instituce a v zájmu demokracie je potřeba ho zrušit. SPD.cz, 8. prosince 2019. Dostupné z WWW: <https://www.spd.cz/opet-se-ukazuje-ze-senat-je-draha-nepotrebna-a-navic-i-skodliva-instituce-a-v-zajmu-demokracie-je-potreba-ho-zrusit/>.
  20. PEHR, M. Návrhy české pravice na reformu československého paramentu v době první republiky. In DOUBEK, V., POLÁŠEK, M. A KOL. Parlament v čase změny: Případové studie z vývoje českého a československého parlamentarismu. Praha: Filip Tomáš - Akropolis, s. 45-70.
  21. PEROUTKA, F. Budování státu III.: 1920. Praha, Lidové noviny, 1991.
  22. PEŠKA, P. Bilance a mýtus ústavy z roku 1920 v konstitučním myšlení. Acta Universitatis Carolinae - Iuridica, 1999, č. 1-2, s. 51-56. Přejít k původnímu zdroji...
  23. PEŠKA, Z. Jakou republiku? Úvahy o naší ústavě. Praha: Rudolf Rejman, 1946.
  24. RUSSELL, M. Rethinking Bicameral Strength. The Journal of Legislative Studies, 2013, roč. 19, č. 3, s. 370-391. Přejít k původnímu zdroji...
  25. SARTORI, G. Comparative Constitutional Engineering: An Inquiry Into Structures, Incentives and Outcomes. New York: New York University Press, 1994. Přejít k původnímu zdroji...
  26. SCHELLE, K. Organizace československého státu v meziválečném období (1918-1938). Praha: Euolex Bohemia, 2006.
  27. TSEBELIS, G. Veto Players: How Political Institutions Work. Princeton: Princeton University Press, 2002. Přejít k původnímu zdroji...
  28. TSEBELIS, G., MONEY, J. Bicameralism. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. Přejít k původnímu zdroji...
  29. VAVŘÍNEK, F. Parlament a politické strany. Praha: Jednota československých matematiků a fysiků v Praze, 1930.
  30. VERCESI, M. What kind of veto player is the Italian Senate? Journal of Modern Italian Studies, 2017, roč. 22, č. 5, s. 604-623. Přejít k původnímu zdroji...
  31. VODIČKA, K., CABADA, L. Politický systém České republiky: Historie a současnost. Třetí, aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2011.
  32. ZÁKON Č. 121/1920 SB., Zákon ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.