Civilia 2018, 9(1):4-32 | DOI: 10.5507/civ.2018.001

Prezident smolař? Edvard Beneš a mnichovská krize 1938 v kontextu učebnic dějepisu

Jan Bureš
Katedra politologie a humanitních studií, Metropolitní univerzita Praha, Dubečská 900/10, 10031 Praha 10

Klíčová slova: Munich Crisis, President Beneš, Political Strategy, History Textbooks

President loser? Edvard Beneš and the Munich crisis of 1938 in the context of History textbooks

To compare the interpretations of the Munich crisis of 1938 and Beneš 'role in the History textbooks and, in contrast to these textbook interpretations, to show how Beneš' role in the crisis of 1938 evaluates contemporary historical research is the main aim of this study. For this analysis was chosen the method of the text analysis of selected History textbooks for primary and secondary schools from the communist regime and textbooks published under the conditions of a free political regime after 1989. The second part of the study is an analysis of the Beneš's strategy in solving the Munich crisis and its foreign and internal political limits. The main conclusions of the study: the Munich crisis demonstrated for the first time the limits of Beneš's political strategy. The crisis was lost, because it was caused by forces that he did not control, which he was not able to influence much, and which mainly did not respect his attitudes, and forced him to submit to their will. At the same time, however, he himself became the center of attention and literally the hope of the whole nation, without having sufficient influence, powers or powers for the positive resolution of the crisis. In dealing with the crisis, he has put his proven diplomatic ability for years to reach a compromise solution at all costs, even in the most complex situations. However, in 1938 his opponents with him did not want to agree on any compromise.

Grants and funding:

Tato studie vznikla v rámci řešení vědecko-výzkumného záměru Metropolitní univerzity Praha "Politické vědy, kultura, média, jazyk, kód projektu 57-01", financovaného z podpory na Dlouhodobý a koncepční rozvoj výzkumné organizace v roce 2018.

Zveřejněno: 15. červen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bureš, J. (2018). Prezident smolař? Edvard Beneš a mnichovská krize 1938 v kontextu učebnic dějepisu. Civilia9(1), 4-32. doi: 10.5507/civ.2018.001
Stáhnout citaci

Reference

  1. Dokumenty k historii mnichovského diktátu 1937-1939. Praha: Svoboda, 1979.
  2. HAJDINOVÁ, E. a kol. Edvard Beneš, Němci a Německo: edice dokumentů, sv. II/1 1919-1928. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2015.
  3. Kdo zavinil Mnichov. Sborník z mezinárodního vědeckého zasedání k 20. výročí Mnichova. Praha: SNPL, 1959.
  4. Mnichov v dokumentech, sv. I. Zrada západních mocností na Československu. Praha: SNPL, 1958.
  5. Mnichov v dokumentech, sv. II. Zrada české a slovenské buržoazie na československém lidu. Praha: SNPL, 1958.
  6. BĚLINA, P. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. Od nástupu osvícenství po naši dobu. Praha: Paseka, 1992.
  7. CAMBEL, S. a kol. Dějepis pro 3. ročník gymnázia. Praha: SPN, 1987.
  8. ČURDA, J.; DVOŘÁK, J. Moderní dějiny pro střední školy: světové a české dějiny 20. století a prvního desetiletí 21. století. Brno: DIDAKTIS, 2014.
  9. DOHNAL, M.A. kol. Dějepis 8. 1. díl pro 8. ročník základní školy. Praha: SPN, 1984.
  10. FTOREK, O. a kol. Dějepis II. pro 2. ročník středních odborných škol a 1. ročník středních odborných učilišť (studijní obory). Praha: SPN, 1984.
  11. CHARVÁT, J. Světové dějiny. Učebnice pro I. a II. ročník gymnasií a I. ročník středních odborných škol. Praha: SPN, 1972.
  12. KUKLÍKOVI, J. a J. Dějepis pro gymnázia a střední školy 4. Nejnovější dějiny. Praha: SPN, 2005.
  13. KVAČEK, R. České dějiny II. Učebnice pro střední školy. Praha: SPL-Práce, 2002.
  14. MENCL, V.; HÁJEK, M.; OTÁHAL, M.; KADLECOVÁ, E. Křižovatky 20. století. Světlo na bílá místa v nejnovějších dějinách. Praha: Naše vojsko, 1990.
  15. BENEŠ, E. Paměti: kritické vydání a rekonstrukce Benešových Pamětí 1938-1945, I.-III. (editor M. Hauner). Praha: Academia, 2007.
  16. ČAPEK, K. Hovory s T. G. Masarykem. Praha: Československý spisovatel, 1990.
  17. ČERNÝ, V. Paměti III. (1945-1972). Brno: Atlantis, 1992.
  18. ČELOVSKÝ, B. Mnichovská dohoda. Šenov u Ostravy: Tilia, 1999.
  19. DEJMEK, J. Edvard Beneš. Politická biografie českého demokrata. Část první. Revolucionář a diplomat (1884-1935). Praha: Nakladatelství Karolinum, 2006.
  20. DEJMEK, J. Edvard Beneš. Politická biografie českého demokrata. Část druhá. Prezident republiky a vůdce národního odboje (1935-1948). Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008.
  21. FABER, D. Mnichov. Krize appeasementu 1938. Praha: Bourdon, 2014.
  22. HAUNER, M.: Dramatický portrét Edvarda Beneše v podání francouzského historika. Soudobé dějiny, 2017, roč. XXIV., č. 4, s. 628-643.
  23. LVOVÁ, M. Mnichov a Edvard Beneš. Praha: Svoboda, 1968.
  24. MACKENZIE, C. Dr. Beneš. Praha: Družstevní práce, 1947.
  25. ORT, A. Česká zahraniční politika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005.
  26. PACHTA, J; REIMAN, P. O nových dokumentech k otázce Mnichova. In Příspěvky k dějinám KSČ, 1957, č. 1, s. 104-133.
  27. PASÁK, T. Pod ochranou Říše. Praha: Práh, 1998.
  28. RATAJ, J. O autoritativní národní stát. Praha: Karolinum, 1997.
  29. Post Bellum. Jak známe naše "osmičková výročí"? Dostupné na: https://www.postbellum.cz/2018/07/jak-zname-nase-osmickova-vyroci/ [ověřeno dne: 28. 8. 2018].
  30. Zákon č. 121/1920 Sb. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky. Dostupné na: https://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1920.html.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.