Civilia 2024, 15(2):52
Civilia 2024, 15(2):3
Civilia 2024, 15(2):42-49 | DOI: 10.5507/civ.2025.010
Teoretická studie reflektuje problematiku pedagogického výzkumu v oborové didaktice společenských věd a jeho dopad na rozvoj této akademické disciplíny. Úvodní část studie je věnována deskripci aktuálního stavu výchovy k občanství v kontextu probíhající revize kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání. Právě skutečnost, kdy výchova k občanství prochází svým „kopernikovským obratem“, což se odráží jak v edukační praxi a v aktuálním RVP ZV, tak i v návrhu revidovaného kurikulárního dokumentu, obnažuje problém, kterým je nedostatek relevantních dat z pedagogického výzkum klíčových jevů. Ve druhé části studie, na základě analýzy...
Civilia 2024, 15(2):53
IV. ročník Mezinárodní vědecké konference studentů doktorských studijních programů v oblasti společenských věd na téma "Trendy humanitního a společenskovědního výzkumu"
Civilia 2024, 15(2):22-41 | DOI: 10.5507/civ.2025.005
Tento článek se zabývá populismem v jeho rozličných podobách, respektive tím, jak tento fenomén vnímá česká odborná veřejnost. Výzkum postavený na dotazníkovém šetření a obsahové analýze závěrečných prací ukazuje, jaké přístupy (ideologický, politicko-strategický, sociokulturní, diskurzivní…) k populismu jsou v Česku nejčastější, jakými tématy se analytici i studenti nejčastěji zabývají či jací autoři jsou v České republice považováni v souvislosti se studiem populismu za nejdůvěryhodnější. Součástí jsou také příklady dobré praxe pro výuku o populismu.
Civilia 2024, 15(2):4-21 | DOI: 10.5507/civ.2025.003
Předkládaný text seznamuje čtenáře s výsledky výzkumu realizovaného za pomoci hospitačních záznamů získaných studenty 1. ročníku NMgr. studia Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci při vykonávání předmětu Souvislá pedagogická praxe 1 v akademickém roce 2022/23. Za využití převážně kvalitativních metod, zejména obsahové analýzy záznamů, jsou identifikována slabá místa v učitelské přípravě. Opakující se problematická místa proběhlých hospitací se stala mnohem větším svědectvím úrovni připravenosti studentů na praxi než o výkonech hospitovaných učitelů a podobě edukační reality. Jsou pojmenovány obtíže studentů v oblasti odborné terminologie;...
Civilia 2024, 15(1):3
Civilia 2024, 15(1):48-50
Platforma kateder pro občanské vzdělávání uskutečnila ve dnech 16. – 18. 9. 2024 v Univerzitním centru Telč, jež je pracovištěm Masarykovy univerzity, první mezioborovou konferenci věnovanou budoucnosti občanské výchovy a společenskovědního vzdělávání v Česku.
Civilia 2024, 15(1):39-46 | DOI: 10.5507/civ.2025.007
Text se zabývá vývojem sociální demokracie v kontextu střední Moravy na přelomu 19. a 20. století, která byla jedním z nejvýznamnějších regionů v českých zemích z hlediska rozvoje občanské společnosti a politického stranictví. Pozornost je věnována rozvoji samotné sociální demokracie a jejích regionálních struktur, včetně snahy strany o posílení postavení a vlivu účastí ve volbách. Na závěr jsou stručně a souhrnně diskutovány možnosti uplatnění tématu v kurikulu.
Civilia 2024, 15(1):23-38 | DOI: 10.5507/civ.2025.001
Tento článek zkoumá formulaci a implementaci pravidel pro využívání umělé inteligence (AI) ve výuce sociálněvědních oborů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). V kontextu rostoucího využívání AI nástrojů, jako je ChatGPT, mezi studenty i vyučujícími, je důležité pochopit, jak jsou tato pravidla formulována a aplikována. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu mezi vyučujícími FSV UK jsme zjistili, že 43 % vyučujících nemá nastavena žádná pravidla pro využívání AI ve svých předmětech. Článek diskutuje důsledky tohoto zjištění pro akademickou integritu a nabízí doporučení pro efektivní formulaci pravidel využívání AI ve vzdělávání.
Civilia 2024, 15(1):47
Civilia 2024, 15(1):16-22 | DOI: 10.5507/civ.2025.006
Text se věnuje v teoretické rovině problematice využití nástrojů generativní umělé inteligence ve výuce. Soustřeďuje se na jeho současné limity, zejména na rizika upevňování stereotypů a principů stranění při procesech socializace a enkulturace probíhajících během vzdělávání. Usiluje přitom o doplnění kritických prvků do kybereuforických vizí o funkcích nástrojů umělé inteligence.
Civilia 2024, 15(1):4-15 | DOI: 10.5507/civ.2025.002
This paper investigates the evolution and development of the concept of pedagogical competence, with a specific focus on its role within the educational system. Through an extensive literature review, spanning works from 1945 to 2024, we analyze the origins of the term competence, tracing it back to ancient Greece and its subsequent transformation into a key concept in modern educational theory. Emphasis is placed on the development and classification of pedagogical competence, its relationship to various pedagogical skills, and the importance of teachers' roles in educational processes. The study highlights the necessity for a clear, unified definition...
